wz

Vítězslav Nezval
MANON LESCAUT


hlavní strana


 galerie

Poslechněte si recitaci dalších Nezvalových básní! >> zde

ukázky recitace / text básní

Ukázky recitace básní z Manon Lescaut
> Ukázky jsou ve formátu MP3.
> Pro spuštění v prohlížeči klikněte na odkaz.
>
Pro uložení klikněte na odkaz pravým tlačítkem -> Uložit (odkaz) jako...
> Více informací o jednotlivých nahrávkách naleznete v sekci Zvukové nahrávky nebo kliknutím na příslušný rok.
Rok

Manon je můj osud

Čím to že já Manon

Rok
1963

Milan Friedl

Dagmar Sedláčková

1963
1970*

Petr Štěpánek

Jana Preissová

1970*
1988

Viktor Preiss

Libuše Šafránková

1988
1999

Ivan Jiřík

Iveta Dušková

1999
 * televizní inscenace Manon Lescaut (režie Josef Henke, 1970).
 
...a zpívaná verze (z muzikálu Manon Jindřicha Brabce)
1975*

Libor Žídek

Galla Macková

1975*
 * nahráno roku 1976
 
Rok

Pohádka o králi a vose

1963

Dagmar Sedláčková

1970*

Jana Preissová

1988

Libuše Šafránková

1999

Iveta Dušková

 
 * televizní inscenace Manon Lescaut (režie Josef Henke, 1970).
 
Villonské balady
Rok Než odjedeme z Amiensu Odpusťte otče že vám píši Rok
1963 balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena

Milan Friedl

1963
1970* Novotný, Vlach, Potměšil, Štěpánek, Přeučil

Petr Štěpánek

1970*
1988 Vl. Beneš, Jiří Schwarz a Eduard Cupák balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena 1988
1999 studenti, J. Šťastný a I. Jiřík

Ivan Jiřík a Iveta Dušková

1999
Rok I řekl Ježíš apoštolům Poslyšte píseň panice Rok
1963

Milan Friedl

Milan Friedl

1963
1970*

Petr Štěpánek

balada nebyla do televizní inscenace zařazena 1970*
1988

Viktor Preiss

Viktor Preiss

1988
1999

Ivan Jiřík

balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena

1999
Rok To co nás u žen nejvíc mýlí Kořím se Manon vaší kráse Rok
1963 balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena

Milan Friedl

1963
1970*

Petr Štěpánek a Jan Přeučil

Petr Štěpánek

1970*
1988 balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena

Viktor Preiss

1988
1999 Ivan Jiřík a Jan Šťastný balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena 1999
Rok Vy zpropadené poběhlice  
1963 balada nebyla do rozhlasové inscenace zařazena
1970* Jiří Němeček
1988 Rudolf Hrušínský st.
1999 velitel výpravy
* televizní inscenace Manon Lescaut (režie Josef Henke, 1970).
 
Text básní
Básně jsou zde uvedeny podle znění 26. vydání Manon Lescaut (Praha: Melantrich, 2003); u textu villonských balad bylo navíc přihlédnuto i k druhému vydání Balad Manoně (Praha: Čs. spisovatel, 1988).
   

Manon je můj osud / Čím to že já Manon / Pohádka o králi a vose

villonské balady: Než odjedeme z Amiensu / Odpusťte otče že vám píši / I řekl Ježíš apoštolům / Poslyšte píseň panice
/ To co nás u žen nejvíc mýlí / Kořím se Manon vaší kráse / Vy zpropadené poběhlice

Manon je můj osud

^

Manon je můj osud Manon je můj osud
Manon je všecko co neznal jsem dosud
Manon je první a poslední můj hřích
Nepoznat Manon nemiloval bych
Manon je motýl Manon je včela
Manon je růže hozená do kostela
Manon je všecko co neztratí nikdy svůj pel
Manon je rozum který mi uletěl
Manon je dítě Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska
Manon ach Manon Manon z Arrasu
Manon je moje umřít pro krásu...
Čím to že já Manon

^

Čím to že já Manon
Tak šťastna jsem?
Čím to že já Manon
Se líbím všem
Co na mně lidé mají
Mě nezajímají
Jen jeden jen jeden jen jeden...

Čím to že já Manon
Si přesto všímám jich
Čím to že já Manon
Si tropím z nich ráda smích
Každý mi něco slíbí
Mně se však mně se líbí
Jen jeden jen jeden jen jeden

Čím to že já Manon
Ač je mi šestnáct let
Čím to že já Manon
Mám opustiti svět
Vždyť život trvá chvíli
Ach vždyť ten život milý
Je jeden jen jeden jen jeden...
   
 
Pohádka o králi a vose

^

  Byl jeden král byl starý
Už netěšil ho svět
Netěšily ho dary
Ten král rád jedl med!

Tak rád ho jedl z misky
Rád strkal do něj nos
Měl medu plné pysky
A trůn měl plný vos

Když jedl med trůn zářil
Když nejedl trůn zhas
Ten král se šťastně tvářil
A tak mu plynul čas

Na jeho sladkém nose
Jenž svítil jako báň
Se zalíbilo vose
A usedla si naň

Král nehněval se na ni
Ten starý král byl rád
Čechral si bradu dlaní
A chtělo se mu spát

Ten král hrál na mandoru...
Ach co jej napadlo
Důvěřovati tvoru
Který má žahadlo...

Když jednou setmělo se
A začal padat sníh
Král omluvil se vose
A třikrát mocně kých!

Ta vosa byla podlá
Ten nevděčný tvor zhrd
Ta vosa krále bodla
A král měl z toho smrt...

   
Villonské balady
 
Než odjedeme z Amiensu

^

  Než odjedeme z Amiensu
Než rozjedem se na prázdniny
Ten na onu ten na tu stranu
Napijeme se medoviny!
Studenti každý z nás je jiný
Ne každý stejně vypije
Pij svatoušku a nebuď líný
Ó Tibergi ó des Grieux!

Neznáme bázeň ani hanu
Ať žijí sladké Jacqueliny!
Tiberge chce tedy sloužit Pánu
Žít bez dětí žít bez rodiny
Bude nám obstarávat křtiny!
Buď zdráv čím víc kdo užije
Buď zdráv kdo plodí zdravé syny!
Ó Tibergi ó des Grieux!

Až svedeš chlapče první panu
Ó až tě svedou krinolíny
Přelezeš přes klášterní bránu
Řka Bože odpusť mi mé viny!
Jsou předsevzetí jsou však činy
O něž se všecko rozbije
Žádný hřích není bez příčiny
Ó Tibergi ó des Grieux!

Nebuďte hoši jako třtiny!
Na shledanou! Ne!… Adié…
Ať žije krása kocoviny!
Ó Tibergi ó des Grieux!

   
 
Odpusťte otče že vám píši

^

  Odpusťte otče že vám píši
A že jsem nemoh přijeti
Už píši vám dnes potřetí
Žel tyto dopisy se liší…
Snad ani tento nedopíši
Mé pero plouží se jak stín
Honím se s ním jak kočka s myší…
Zdraví a líbá vás váš syn…

Uchýlil jsem se do zátiší
A žiji jako v zakletí
Nemáte otče ponětí
Na jaké jsem teď mravní výši
Ne ovšem jak ti staří mniši
Jimž protiví se dívčí klín
Můj nos se nezrcadlí v číši…
Zdraví a líbá vás váš syn…

Vím otče z vašich zraků čiší
Teď chlad jak z písmen závěti
Chcete mne otče prokleti?
Ach při Bohu! Ach při Ježíši!
To raděj zůstanu v své skrýši
A neprozradím vám svůj čin
Bůh je mým svědkem! Bůh to slyší!
Zdraví a líbá vás váš syn…

Daleko od vás jsem vám bližší
Nejsem si vědom žádných vin
Ani se raděj nepodpíši…
Zdraví a líbá vás váš syn…

   
 
I řekl Ježíš apoštolům

^

  I řekl Ježíš apoštolům
Když scházeli se na večeři
A usedali k různým stolům
Vida jak přísně si ji měří:
Neubližujte této dceři
Byl by to od vás černý vděk
Věřte tak jako ona věří
A milujte se vespolek!

Podobni přetíženým stvolům
Podobni hořícímu keři
Nechtějte vyhýbat se bolům
Jež Pán vám do ochrany svěří
Když ptáci rvou si z těla peří
Tu ovládá je slepý vztek…
Nebuďte podobni té zvěři
A milujte se vespolek!

Pán který vládne karneolům
Mořím a vodám jež se čeří
Propastem výšce horám dolům
I sopkám nad nimiž se šeří
Ten Pán vás vykoupil vás kteří
Jste přišli na svět v lidský věk
Zahoďte klíče od svých dveří
A milujte se vespolek!

Když se dva lidé zpronevěří
Neuzdraví je žádný lék
A víckrát si už neuvěří
Tak milujte se vespolek!

   
 
Poslyšte píseň panice

^

  Poslyšte píseň panice
A řiďte se dle jeho rad!
Budete vždycky klidně spát
A ženské lásky chránit se
Erotika je štvanice!
Jelen si zláme v běhu nohy
Ozdobí stěnu světnice…
Někdo si sedne pod parohy!

Ach jak je krásná denice
Když mladík umínil si vstát
Ne proto že chce verše psát
Že myslí na sestřenice…
Ten mladík má rád pěnice
Rosu a budící se stohy…
Z lásky je vždycky pranice!
Někdo si sedne pod parohy!

Druh druha v duchu haníce
Dva soci vždy se musí bát
Že se jim bude třetí smát…
Když ten se chce smát nejvíce
Vymkne si náhle sanice…
Potká to lidi… Žel i bohy!
Nevěra nemá hranice…
Někdo si sedne pod parohy!

Tři talíře Tři sklenice
Tři židle Každá má tři nohy
Nezapomněl jste na lžíce?
Někdo si sedl pod parohy!

   
 
To co nás u žen nejvíc mýlí

^

  To co nás u žen nejvíc mýlí
Je vlastně pravá poezie
Ať žena tančí nebo šije
Ať směje se či hlavu chýlí
Má v sobě vždycky kousek víly
A také kousek litice…
Hle z koho jsme se narodili!
Manon je hříšná světice!

Muž honí zvěř a z pušky střílí
Muž s mužem pro hloupost se bije
Vymyslil dobro zatím zlý je
Muž vymyslil si dlouhou chvíli
Pro každou malichernost šílí
Pro ženy ovšem nejvíce…
Zaslouží aby se mu mstily
Manon je hříšná světice!

Muž smí být klidně rozmařilý
Říká se tomu že si žije
Muž smí být pyšný na orgie
Chvástá se jimi pošetilý
Vidí v nich bídák projev síly!
Ó ženo věčná kytice!
Ó věčné Charybdy a Skylly!
Manon je hříšná světice!

I když mě stokrát obelstily
Ty povětrné střevíce
I přes svou slabost přes omyly
Manon je hříšná světice!
   
 
Kořím se Manon vaší kráse

^

  Kořím se Manon vaší kráse
Kořím se Manon tvému jménu
Jsi jako voda bez kamenů
Jsi štíhlá jako vosa v pase
Budu tě líbat bez prstenů
Což nevychází z tebe zář?
Kdo hledá v lásce jenom změnu
Je ďáblův muž a otrokář

Když pastýř svoje ovce pase
Píská si přitom kantilénu
Tak jako slunce líbá stěnu
Tak jako s květy líbává se
Já pohroužím se do ebenu
Noci jež padla na polštář
Kdo hledá štěstí v ženském věnu
Je ďáblův muž a otrokář

Ty bílý rozvlněný klase
Ty který hoříš bez plamenů
Ó kdykoliv se rozpomenu
Na skřivánka vždy rozzpívá se
Ach jsi to ty ty bez hřebenů
A měsíc na okně ten lhář
Jenž podplácí tě za tu scénu
Je ďáblův muž a otrokář

Bůh nezatratil Magdalenu
Bůh neodvrátil od ní tvář
Však ten kdo kupuje si ženu
Je ďáblův muž a otrokář!
   
 
Vy zpropadené poběhlice

^

  Vy zpropadené poběhlice
Jimž byla Hanba za kmotřičku
Vy jež jste rády při měsíčku
Se vytrácely na ulice
Vy nevěstky vy podvodnice
Co zbylo ze všech vašich stuh
I když vás soudím nyní sice
Ať je vám milosrdný Bůh

Když malovaly jste si líce
Když hrály jste si na putičku
Nebo když stavěly jste svíčku
Za podezřelé okenice
To bylo smíchu hanebnice
Chytli jsme vás jak hejno much
Pomřete všecky do měsíce…
Ať je vám milosrdný Bůh

Proč máte rozcuchané kštice!
Co chvěje se na vašem víčku!
Že máte slzy na krajíčku?
Že chtěly byste zachránit se?
Je pozdě už vy darebnice!
Budete kopat tahat pluh
Dny noci týdny lopotit se
Ať je vám milosrdný Bůh

Již doletěla létavice
Již uzavřel se vodní kruh…
Již nikdy nikdy nikdy více…
Ať je vám milosrdný Bůh!

^

 

www.manonlescaut.wz.cz